Vesmírné smetí

Ve vesmíru jsou statisíce drobných úlomků. Jedná se zbytky třetích stupňů raketových nosičů, nebo vysloužilé družice. Jejich hybnost je obrovská, proto mohou poškodit plášť ISS. Objekty větší, než jeden centimetr dokáží zachytit radary USAF. Na základě jejich varování se pak vydávají pokyny pro manévrování ISS nebo vydávají doporučení neprovádět EVA. Mezi různými úlomky na orbitě je také asi 44 vysloužilých plutoniových termoelektrických generátorů. Celý článek ›

Éra raketoplánů skončila

Od 12. dubna 1981 do 21. července 2011 – během této éry lidstvo používalo k letům do vesmíru skutečné kosmické lodě. Jedině raketoplán dokázal odstartovat, provést misi na oběžné dráze, přistát jako letadlo a připravit se znovu na další misi. Na oběžnou dráhu dokázal vynést náklad o hmotnosti 2–27 tun (podle její výšky) i s osmičlennou posádkou. Měl lví podíl na výstavbě a provozování Mezinárodní vesmírné stanice. Celý článek ›

Raketoplán Atlantis dosloužil

Po záchranné misi, o které každý doufal, že se nebude konat, později změněné na misi řádnou, o které každý naopak doufal, že se uskuteční, byl již podruhé ze služby vyřazen raketoplán Atlantis. Ten byl úředně odepsán již dříve a měl sloužit jen jako záloha. Nakonec si NASA uvědomil, že mise se čtyřmi astronauty na palubě přeci jen vyplatí a přesvědčil o tom i kongres. Celý článek ›

Phoenix na Marsu potvrdil vodu

Sonda Phoenix, která úspěšně přistála v těsné blízkosti polární čepičky Marsu, potvrdila výskyt vody v regolitu. Pomocí rypadla nabrala jeho vzorek a umístila ho do pícky. Po jeho zahřátí senzory potvrdily vodní páru. Jedná se o první přesvědčivý důkaz o přítomnosti vody na Marsu. Donedávna nebylo jasné, jestli se na Marsu vyskytuje voda, nebo metan. Celý článek ›

Raketoplán Endeavour přistál naposledy

Endeavour, postavený částečně z dílů, které zbyly po Discovery a Atlantis, přistál po misi STS-134 naposledy na Kennedyho vesmírném středisku. Z této vesmírné lodi se vydali hned tři členi posádky najednou na vesmírný výstup. Endeavour byl také jednou u stanice Mir, letěl třikrát s laboratoří Spacelab a vyvezl moduly Unity a Kibo k ISS. Celý článek ›

Raketoplán Discovery míří do muzea

Služebně nejstarší raketoplán po své poslední misi STS-133 míří do DC. Vynesl Hubblův vesmírný dalekohled, německou sondu Ulysses k Jupiteru a dvakrát zamířil i ke stanici Mir. Zpočátku vynášel hlavně komunikační satelity, poté vědecká zařízení a ke konci služby hlavně části ISS. A byl to právě Discovery, který byl málem zničen rozhodnutím startovat z Vandenberg Air Force Base, aby mohl vynášet špionážní družice na polární dráhu. Celý článek ›

Moon Mater

Studio Pixar vytvořilo moc pěkný čtyřminutový příběh. Odehrává se ve vesmíru a v hlavní roli astroauta hraje odtahový vůz Burák. Sice kvůli dialogu proběhne zážeh SSME o 4 sekundy dříve, než je obvyklé a auto v návratové konfiguraci je schopné vystřelit padák i z vody, ale ve srovnání s vtipností scény to je jen nepatrný detail. Celý článek ›

Raketoplán Atlantis byl vyřazen

Po dvaceti pěti letech služby a třiceti dvou misích byl ze služby vyřazen raketoplán Atlantis. Je pojmenovaný po první americké oceánografické lodi. Ve flotile raketoplánů byl čtvrtý postavený a druhý služebně nejmladší. Jeho první let do vesmíru se uskutečnil 3. října 1985, kdy vynášel družici ministerstva obrany Spojených států. Celkově letěl na oběžnou dráhu s nákladem Pentagonu pět krát. Celý článek ›

Raketové nosiče Ares

Pro stavbu a dopravování posádky na ISS a pro servisní mise k HST se využívá Space Shuttle. Jeho provoz je však nesmírně nákladný, ač mělo jeho používání rozpočtovým výdajům NASA ulevit. Za znovupoužitelnost se platí velkou složitostí. A rozebrání, oprava, opětné sestavení a vydržování podpůrných zařízení pro něco tak složitého stojí daleko víc než sestrojení jednoduššího prostředku na jedno použití. Proto se NASA opět vrací k raketám a na raketoplán, největší technický zázrak, hodlá zanevřít. Celý článek ›